Akce
a výstavy
Historie ukrytá
pod dlažbou města
Památník
Maxe Švabinského
Rymice
lidové stavby
Zámek
Chropyně
Větrný mlýn
u Velkých Těšan



PĚSTNÍ KLÍN Z KAROLÍNA (nejspíš produkt z „dílny“ neandertálského člověka)

Umístění:


Shrnutí: Jeden z nejhezčích nalezených předmětů svého druhu na našem území.


Střední Pomoraví v úseku mezi Kroměříží a Uherským Hradištěm představuje jednu z významných oblastí pro poznání nejstaršího osídlení středoevropského území. Zdejší členitý terén v povodí řeky Moravy nabízel ideální podmínky pro tábořiště lovců a sběračů starší doby kamenné. Proto není divu, že historie lidské přítomnosti zde sahá hluboko do minulosti. Patrně nejstarším dokladem pobytu loveckých skupin je pěstní klín mandlovitého tvaru, který byl nalezen u obce Karolín na Kvasicku. Svým provedením dokonalý univerzální nástroj, typický pro střední paleolit, vyrobený z červenohnědého radiolaritu, představuje  bezesporu jeden z  nejhezčích předmětů svého druhu na našem území.

 

Nositelem středopaleolitických kultur využívajících kamennou surovinu z místních i vzdálenějších zdrojů byl člověk neandertálský. Období středního paleolitu spadá do dlouhého časového úseku od počátku risského zalednění (před asi 300 tis. lety) po začátek mírnějšího klimatického období uprostřed poslední (würmské) doby ledové (asi 40 tis. let), kdy ve studených dobách (stadiálech) převládaly chladné stepi a ve vyšších polohách lesíky tajgového typu, oživené stády koní, sobů a mamutů.

 

Z okolí obce Karolín a Lubná v severovýchodních výběžcích Chřibů pochází  ještě několik dalších nálezů  podobných archaických nástrojů (klínky, drásadla, jádrovité nástroje), které byly zhotoveny z radiolaritu (výskyt v oblasti Vlárského průsmyku) a pazourku. Jejich originály a kopie, spolu s kosternými doklady vyhynulé zvířeny, tvoří součást archeologické části muzejní expozice Příroda a člověk.

 

 

autor textu: Helena Chybová







{C
opyright:Muzeum Kroměřížska & Jiří Novák
} 2014