Akce
a výstavy
Historie ukrytá
pod dlažbou města
Památník
Maxe Švabinského
Rymice
lidové stavby
Zámek
Chropyně
Větrný mlýn
u Velkých Těšan



NÁLEZ BRONZOVÉ ZÁUŠNICE Z KROMĚŘÍŽE

Umístění: Archeologická podsbírka


Shrnutí: Významný doklad o minulosti města a životě jeho obyvatel v raném středověku.


Bronzová záušnice z  doby kdy Kroměříž byla větší trhovou vsí na křižovatce  prastarých kupeckých cest byla nedávno objevena v rámci  opravy  vstupních kamenných schodů do objektu fary u kostela Panny Marie na Riegrově náměstí. Zčásti deformovaná bronzová záušnice o průměru přibližně 4 cm, datovaná do průběhu 12. století, byla nalezena ve výkopu pro základ renovovaného schodiště.  

 

Záušnice představovaly charakteristický „lidový“ šperk oblíbený zejména u Slovanů, vyráběný nejčastěji z bronzového drátu (výjimečně i z drahých kovů), který zdobil účesy žen a dívek  v  mladší době hradištní (od 11. do poloviny 13. století). Tvarem jednoduché drátěné kroužky na jednom konci roztepány a svinuty v esovité očko (u nalezeného exempláře se nedochovalo) se pravděpodobně nosily  zavěšeny na čelence z kůže nebo textilu, případně na řemíncích a stužkách splývajících z čelenky nebo byly přímo  vplétány do vlasů a copů. V průběhu času se velikost záušnic měnila. Zprvu převládaly malé, později se staly módními velké záušnice, dosahující v průměru až 10 cm. Z dosavadních poznatků vyplývá, že rozšíření tohoto šperku bylo spojeno s christianizací a změnou pohřebního ritu. Záušnice se totiž často nacházejí v hrobech tzv. řadových a kostelních pohřebišť, což  by odpovídalo situaci záušnice z Riegrova náměstí. Ta s největší pravděpodobností pochází z porušené nejstarší vrstvy hrobů pohřebiště existujícího při raně středověké svatyni, prvně zmiňované v pramenech  teprve na počátku 13. století (r. 1232 jako kaple) a ztotožňované s kostelem Panny Marie. Nález záušnice datované do 12. století tak nepřímo dokládá existenci pohřebiště a zároveň i příslušné svatyně nadané farními právy  již před tímto datem.  

 

Cenný dokument z dob „předměstské“ Kroměříže, kterým bronzová záušnice z Riegrova náměstí nepochybně je,  však nepatří k jedinému nálezu svého druhu na území města. Dvě podobné záušnice a zlomek další  byly před několika lety nalezeny při archeologickém výzkumu v dolním úseku Ztracené ulice.

 

Způsob, jakým byly záušnice  nošeny není zcela jednoznačný. V úvahu připadá také našívání pomocí nití na textilní či kožené pásky a čelenky. Různé možné způsoby aplikace tohoto mladohradištního šperku,  ale i starších velkomoravských náušnic, včetně nálezů samotných, jsou prezentovány v archeologické části muzejní expozice Příroda a člověk.

 

 

Autor textu: Mgr. Helena Chybová

 

 







{C
opyright:Muzeum Kroměřížska & Jiří Novák
} 2014