Akce
a výstavy
Historie ukrytá
pod dlažbou města
Památník
Maxe Švabinského
Rymice
lidové stavby
Zámek
Chropyně
Větrný mlýn
u Velkých Těšan



Z DÍLEN VELKOMORAVSKÝCH KLENOTNÍKŮ

Umístění: Archeologická podsbírka


Shrnutí: Velkomoravský šperk z Litenčic.


Součástí muzejní  archeologické podsbírky je kolekce velkomoravského šperku, která  pochází z nálezového souboru pohřebiště ze střední doby hradištní z Litenčic. Záchranný archeologický výzkum této nekropole poskytl kolem 150, převážně kostrových hrobů, včetně  hrobů s dřevěnými úpravami s pohřby bojovníků se zbraněmi a jezdeckými soupravami. Pro datování pohřebiště přinesly chronologicky důležitou oporu právě nálezy šperků a ozdob, které tvořily součást hrobových výbav slovanských žen a dětí. Bronzové, stříbrné a pozlacené náušnice, náhrdelníčky ze skleněných korálků se stříbrnými a bronzovými přívěsky lunicovitého a srdcovitého tvaru, stříbrné duté perly, bronzové prsteny, filigránním drátkem zdobené bronzové a skleněné gombíčky – to vše dokumentuje přítomnost velkomoravského šperku také v prostředí venkovských sídlišť, mimo hlavní velkomoravská centra.

 

Původ některých honosných typů stříbrných náušnic z Litenčic zdobených technikou filigránu a makové granulace lze téměř s jistotou hledat ve staroměstských šperkařských dílnách (tzv. šperk veligradského typu byzantsko-orientálního charakteru). Patří k nim zejména stříbrné bubínkové a sloupečkovité náušnice zdobené makovou granulací, stříbrné košíčkové náušnice zhotovené technikou filigránu nebo stříbrné a pozlacené náušnice hrozníčkové. Posledně jmenované jsou zastoupeny několika variantami od honosnějších tvarů - po jednoduché. Jiné typy nalezených náušnic, většinou v bronzovém provedení, zejména pak s dutými plechovými přívěsky a náušnice tzv. nitranského typu, ukazují na vztahy ke Karpatské kotlině a Podunají. Ojedinělý druh ozdoby představuje náhrdelníček složený z fosilních schránek  (ulit) s provrtanými otvory pro navlečení.

 

Litenčická nekropole vykazuje řadu společných prvků s tzv. mohylníky v oblasti Chřibů, Bučovska a Ždánického lesa. Inventář hrobů dokládá jak vazby k podunajské oblasti (dřevěné a kamenné úpravy hrobových jam, početné zastoupení šperku podunajského rázu) tak k Pomoraví, zejména staroměstskému centru (stříbrný šperk, keramika pomoravského typu, keramika antických tvarů). Pohřbívání na litenčické nekropoli lze rámcově stanovit na dobu od přelomu 8. a 9. století do přelomu 9. a 10. století.

 

Část nálezů z litenčického pohřebiště, včetně velkomoravského šperku, je prezentována v archeologické části expozice Příroda a člověk.

 

 

autor textu: Mgr. Helena Chybová







{C
opyright:Muzeum Kroměřížska & Jiří Novák
} 2014