Akce
a výstavy
Historie ukrytá
pod dlažbou města
Památník
Maxe Švabinského
Rymice
lidové stavby
Zámek
Chropyně
Větrný mlýn
u Velkých Těšan



BAROKNÍ DENDROLOGICKÝ HERBÁŘ

Umístění: Muzeum Kroměřížska


Shrnutí: Skutečný skvost z botanické sbírky Muzea Kroměřížska.


Dendrologické herbářové knihy jsou skutečnými skvosty, které přečkaly, samozřejmě i díky práci konzervátorů, více než dvě staletí. Byly zhotoveny v sedmdesátých letech 18. století, bližší údaje o původu se však bohužel nedochovaly. Jako pravděpodobná se jeví domněnka, že knihy vznikly mj. (např. důvody přírodovědně sběratelské) i jako vyučovací pomůcka.

 

Každá z knih se vztahuje k určitému druhu stromu či keře. Většinou je vyrobena ze dřeva pocházejícího z prezentovaného druhu stromu a v případě keřů, které nevytvářejí dostatečně silný kmen, jsou na vnitřní straně desek aplikovány větvičky. Na hřbetu knihy je použita kůra (případně větvičky) příslušné dřeviny, dále pak stélka lišejníku a dva zdobné štítky s tehdejším latinským a německým názvem druhu. Podklad vnitřní části tvoří mech, na němž jsou upevněny části stromů a keřů významné pro jejich určování. Zde se jedná o listy nebo větvičky s listy (jehlicemi), popřípadě i s plody, větvičky s květy, vzorek semen a někdy také řez plodem, vzorek kořínků a podélný, příčný a šikmý řez větví. V přihrádce ve vnitřní straně hřbetu je uložen německy psaný text, popisující herbářovaný druh.

 

Muzejní sbírky obsahují téměř šedesát kusů těchto herbářových knih, které dokladují různé druhy dřevin, vyskytujících se v naší přírodě, ale i druhy jiných oblastí u nás vysazované a také dřeviny cizího původu, jež jsou v současné době bez dokladu o výskytu v českých i moravských zámeckých parcích. Sbírka není sestavena nijak systematicky, je však možné, že jde pouze o torzo.

 

V kolekci převažují listnaté stromy a keře, jehličnany jsou zastoupeny v menší míře - zeravem západním (Thuja occidentalis), borovicí vejmutovkou (Pinus strobus) a dvěma knihami s borovicí lesní (Pinus sylvestris). Knihy, vztahující se k listnáčům, lze rozdělit do dvou větších skupin. Herbářují jednak ovocné stromy v jejich planých formách - např. jabloň lesní (Pyrus malus sylvestris), hrušeň polničku (Pyrus pyraster), třešeň ptačí (Prunus avium), ale také listnaté stromy v přírodě běžné, příp. některé druhy těchto rodů vysazované v parcích nebo i ve volné krajině. Například z rodu topol (Populus) jsou ve sbírce zastoupeny naše autochtonní druhy - topol osika (P. tremula), topol bílý (P. alba) a topol černý (p. nigra), ale i původem severoamerický topol balzámový (P. balsamifera). Z obvyklých listnáčů je možno uvést lípu srdčitou (Tilia cordata), břízu bělokorou (Betula pendula), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), jilm habrolistý (Ulmus carpinifolia) apod. Keře jsou reprezentovány převážně druhy v naší přírodě hojnými, z mnoha lze jmenovat bez černý (Sambucus nigra), hloh obecný (Crataegus oxycantha), svídu krvavou (Cornus sanguinea), dřišťál obecný (Berberis vulgaris), brslen evropský (Euonymus europaeus) aj.

 

Badatelům je herbář k dispozici v digitalizované podobě po domluvě na e-mailu vaclavikova@muzeum-km.cz.

 

Autor textu: Helena Vaňková    







{C
opyright:Muzeum Kroměřížska & Jiří Novák
} 2014