Akce
a výstavy
Historie ukrytá
pod dlažbou města
Památník
Maxe Švabinského
Příroda
a člověk
Rymice
lidové stavby
Zámek
Chropyně
Větrný mlýn
u Velkých Těšan



Větrný mlýn z Bořenovic

 

Větrný mlýn v Rymicích není jediným mlýnem, který provozuje Muzeum Kroměřížska. Prohlédnout si můžete i Větrný mlýn u Velkých Těšan. Stejně jako v těšanském mlýně, tak i v rymickém, jsou pro vás připraveny různé aktivity.

 

Následující text jsme převzali z výborného webu Povětrník:

 

Větrný mlýn dnes stojí na severním okraji obce v nadmořské výšce 215 m.

Větřák byl původně postaven v sousedních Bořenovicích v roce 1795 u čp. 26 asi 700 metrů severovýchodně od obce, západně od silnice Holešov - Prusinovice v trati Na kopcách, pč. 43, kóta 303 m. Stavební plochu prodala obec Františku Hlobilovi na obecním pastvisku Horní trávník se 6 měřicemi pole za 60 zlatých. Mlynář byl povinen odvádět ročně vrchnosti 4 zlaté, obci ve dvou lhůtách 18 zlatých.

Vedle pevně stanovené finanční stránky věci se ve smlouvě objevuje poznámka o jedné s tehdy ne výjímečných možností získání mlýna, totiž o převezení z jiné vesnice, v našem případě ze Žeranovic, kde mlýn postavil tentýž František Hlobil v roce 1790 v trati Od povětrníku na místě kde mlýn již kdysi stával. O pět let později již Hlobil uvažoval o převezení mlýna do Bořenovic, ale vzdálenost 9 km na rozebrání a naložení těžkého mlýna na povoz byla věc nelehká. Proto podle smlouvy z 6. 1. 1796 mlýn prodává Tomáši Potůčkovi z Martinic. A poté postavil nový mlýn v Bořenovicích. Tomáš Potůček zemřel v roce 1801, ale jeho potomci mleli až do roku 1935, kdy mlýn zanikl. Posledním majitelem pozemku z rodiny Potůčků byla vdova po Juliu Potůčkovi Františka až do roku 1981.

Smlouva z roku 1795, na základě níž František Hlobil postavil větrný mlýn v Bořenovicích (jazykově neupraveno):


Kup a dobrovolná domluva


Dnes dole psaného dne a roku stal se mezi obcou Bořenovskou z jednej a Franzem Hlobilem minářem z druhej strany následující kup a dobrovolná domluva; totiž obce Bořenovská prodává jemu Franzovi Hlobilovi na obecním pastvisku Horní trávník jmenovaný plac k vystavení domu a na šest měřic rolí s téhož pastviska s tou poviností za domluvenou sumu gr šedesáte rýnských říšských by on:
1) na tom placy také povětrnej mlejn na své outraty vystavil neb tam svůj na žeranovských gruntech mající povětrný mlýn převezl; z toho mlejna ale a s těch šesti měřic rolí pospolitě na budoucí čase od času začatého mletí čítajíc
2) milostivej vrchnosti ročně štyry a do obce Bořenovskej každoročně při svatym Vaclavově 9 a při Novym roku 9, spolu osumnást rýnských platu odváděl
3) obci Bořenovskej v mletí vždy předek dal, kdyby se ale trefilo, že by tenkrát, když jeden neb druhej soused bořenovský mlet přijde, z druhej obce meleč zasypaný měl, tehdy takový soused až po semletí toho cizího melce čekat bude
4) povinen byt má onen povětrný mlynář a jeho potomci ve všem se podle nejvyššího mlýnského pořátku chovat, co se ale
5) placení vejš řečených 60 fl. zákupu dotejče takový on Franz Hlobil v třech po sobě běžících letech ode dne začatého mletí čítajíc každoročne po dvaceti rýnských splatit povinen bude; naprotiv tomu má on ukupitel a jeho potomci
6) právo mět dva kuse krav a dva kuse černého dobytka chovat a bez vší oplaty v obecním stádě na pastvisku tak jak na strmisko pást, pak
7) od všech jiných obecních tak jak od císařských a vrchnostenských poviností strany těch šesti měřic rolí na vždycky bejt osvobozený

Všechno věrně bez lsti. Tomu na svědectví se obě strany poznamenáním křížku u svých jmen podepsaly a obec svou obecní pečeť přitlačit dala. Jenž se stalo v Bořenovicích 24. března (1)795

Franz Hlobil, ukupitel
Martin Podola, pudmistr
Jan Macků, fojt
Jan Podsedníček, mlačí pudmistr
Josef Hlobil
Franz Mazalík

ve jménu celej obce Bořenovskej

Roku 1875 byl mlýn v provozu, 1891 byl převržen vichřicí a pak obnoven pracoval až do roku 1944. Bořenovický větrný mlýn měl půdorysné rozměry 5,9 x 5,9 m, výška 11,2 m. Větrné kolo má průměr 14,8 m, plocha jednoho křídla je 6,5 m2. Palečné kolo má 96 palců průměr 3,3 m. Céví má průměr 40 cm a místo na 10 zubů. Ve mlýně je jedno složení o průměru kamenů 1,2 m a výškách 20 a 17 cm. Šalanda byla umístěna uvnitř a v roce 1891 zrušena. Pultová stříška nad schůdky byla kryta slámou, sedlová střecha s valbičkami vpředu i vzadu. Ve vzdálenosti 30 m od mlýna bylo postaveno obytné stavení a 16 m hluboká studna. Majitelem od roku 1928 byl František Sklenář, který hodlal v roce 1932 mlýn zbořit, památkáři mu to ale nedovolili. Po druhé světové válce mlýn už jen chátral.

V roce 1977 byl zchátralý mlýn převezen do Rymic k hospodářskému stavení a znovu postaven. Je součástí malého skanzenu hanáckých lidových staveb, který postupně buduje a provozuje Muzeum Kroměřížska.


{C
opyright:Muzeum Kroměřížska & Jiří Novák
} 2014